Výuka cizích jazyků v raném školním věku

Argumentační esej na téma rané učení cizímu jazyku

Výuka cizích jazyků se stala velmi aktuální především po sametové revoluci, kdy v podstatě každý může vycestovat „ do daleké ciziny“. Po vstupu do Evropské unie mají občané naší republiky  možnost pracovat v zahraničí. Každý si tak uvědomuje, že bez alespoň minimální jazykové vybavenosti je to zcela nemožné. Na tuto situaci musí reagovat i vzdělávací programy jednotlivých škol. Mnohé základní školy nabízejí výuku cizího jazyka, nejčastěji angličtiny, už od prvního ročníku. Různé seznamování dětí s angličtinou jsou stále vyhledávanější i v mateřských školách. Poznávání cizích jazyků v předškolním a raném školním věku je velkým tématem didaktiky, vzdělávací politiky, široké veřejnosti a zvláště rodičů.

Podívám-li se na publikované výzkumy na toto téma, vidíme však, že docházejí k protichůdným výsledků. Též zkušenosti některých škol nejsou přesvědčivé. Výzkum, který byl proveden před rokem 1998 souběžně v Belgii, Francii, Německu, Anglii a Itálii ukázal, že raný začátek nezajišťuje automaticky výrazné pozitivní výsledky. Úspěšnost není totiž závislá na době zahájení, ale na kvalitě učení a také na času, který je mu věnován. Švédský badatel Butstall dospěl ve svém výzkumu k závěru, že desetileté děti se učí cizímu jazyku podstatně rychleji než děti šestileté. Tomu odpovídají také výsledky výzkumu Sophie Genelotové, která zkoumala výsledky učení angličtině u 1000 francouzských žáků, kteří zahájili učení mezi sedmým a osmým rokem věku a porovnávala je s výsledkem žáků, kteří začali s cizím jazykem až v jedenácti letech. Ukázalo se , že už po dvou letech se výsledky obou skupin srovnávají, že tedy ostatní děti v průběhu dvou let, tedy do třináctého věku dítěte, doženou handicap vůči žákům, kteří se anglicky učili o pět let déle. Dále se ukázalo, že zachovali  se někde rozdíl v kvalitě, týkalo se to spíše žáků dobrých, nadaných. Výsledek naznačuje, že extenzivní ranou výukou se nenahradí případný intelektuální handicap. Musím také uvést, že ztráta výhody vůči ostatním může žáky, kteří prošli raným učením demotivovat, takže v době, v níž jsou k učení lépe disponováni, ztrácejí o ně zájem. Ve všech případech autoři zdůrazňují důležitost kvality učitele a podmínek učení. Není-li možné zajistit, aby s dítětem v raném věku pracoval učitel patřičně erudovaný jazykově i pedagogicky, aby dítě bylo s cizím jazykem ve styku s dostatečnou pravidelností a s patřičnou časovou dotací, není raný začátek pro žáka výhodou.

Je třeba si především ujasnit, že proti předčtenářské přípravě  u našich prvňáčků je u nás o nutném přípravném období pro výuku cizího jazyka prakticky nulové povědomí. Mnoho malých žáčků nemá kromě počátečního zájmu rodičů pro výuku cizího jazyka motivaci. Pro žáka na 1.stupni ZŠ je angličtina velmi obtížným jazykem. Ve výuce cizího jazyka méně znamená více. Z logopedie víme, že cizí obtížné slovo potřebuje žák slyšet až 250x, aby si ho osvojil. Předkládání velkého množství slovíček znemožňuje žákům se cizí jazyk naučit. Protože je anglický jazyk velmi odlišný od češtiny, je třeba počítat s velkým časovým prostorem pro opakování a procvičování. Toto vše je potřeba si promyslet a začlenit do metodického rozpracování učiva.

Výhodnou alternativou raného učení konkrétnímu cizímu jazyku může být zavedení určité jazykové přípravky, jejíž metodika se již dlouho rozvíjí a ověřuje v řadě evropských zemích. Propedeutika je zprostředkována jako společné objevování jazykové a kulturní odlišnosti, které však není překážkou porozumění. Učení cizímu jazyku je pojímáno jako dobrodružné objevování neznáma. Učební texty a materiály jsou zpracovány tak, aby s nimi mohl pracovat každý zdatný učitel 1.stupně ZŠ, byť by sám nebyl vybaven cizojazyčnými znalostmi na vysoké úrovni.

Učitel cizího jazyka s dětmi nacvičuje čtení z učebnice a za domácí úkol zadává cvičení na psaní z pracovního sešitu. Cvičení jsou sestavena tak, že je děti mohou dělat i bez pomoci rodičů. Mluvení nacvičuje učitel s dětmi podle pokynů v učebnici a v metodice. Pokud učitel vhodně pracuje s audio-nahrávkami na CD, motivuje děti k jejich používání i doma a umožňuje žákům opakovaně poslouchat čtený text učebnice, vede žáky k nácviku porozumění nejen spolužákům, ale především rodilým mluvčím.  Veškeré materiály má k dispozici také třídní učitel dětí, který je využívá pro každodenní kontakt dětí s cizím jazykem během vyučování. Při výuce cizího jazyka učitel zavádí metody činnostní učení, které jsou základem pro rozvoj mluvení v cizí řeči. Žáci při nich mají před sebou karty s obrázky, jejichž anglické názvy se učí a se kterými následně tvoří věty v angličtině. Jedná se o výrazně efektivnější způsob výuky, něž je učení čtením z učebnice. Každý žák je začleněn do výuky. Každý opakovaně promlouvá v angličtině sám za sebe a v cizím jazyce vyjadřuje svůj názor. Takto se děti učí cizímu jazyku stejně, jako se naučily jazyku mateřskému. Didaktické pomůcky přitom slouží k vytvoření vztahu „pojem – vyjádření v cizím jazyce“ a opačně prostřednictvím nácviku určitého sdělení. Průběžně je  nutné vracet se k didaktickým hrám a přesvědčit se , že každý žák je schopen používat věty a mluvnické dovednosti stejně jako slovní zásobu, se kterou se během školního roku setkává. Seskupováním slovní zásoby z různých hledisek dochází k jejímu průběžnému opakování, jinak by žáci cizí slova rychle zapomněli.

Je dobré pokud žáci zažívají způsoby, které je vedou vpřed v jejich učení, poznání i osobnostním a sociálním rozvoji. Pokud jimi procházejí častěji, o to více se můžeme spolehnout na jejich účinnost.

Téma raného učení cizímu jazyku si vyžádá jistě další seriózní výzkumy. Ale už nyní je nepochybné, že pokud je výuka cizího jazyka zařazena  ve vzdělávacím programu školy od počátku školní docházky, nesmí toto být  považováno za výborné manažérské rozhodnutí, ale obrovský závazek vůči dětem a veřejnosti. Výuka musí být vedena za účasti celého učitelského sboru a spolupráci s rodiči. Dobře cílená výuka probudí zájem a posílí pozitivní přístup k učení se cizímu jazyku motivujícími, přiměřeně náročnými a provokujícími úkoly a zábavou. Seznámí žáky se základní slovní zásobou a jazykovými strukturami tak, aby byli schopni jednoduché komunikace. Pomůže žákům vyvinout porozumění pro jiné kultury, země, zvyky a lidi.

Mgr. Dana Mrázková